Tváře EVB
prof. Ing. Milan Ostrý, Ph.D.
Působím na Ústavu pozemního stavitelství od roku 2004, v současné době jako profesor. Bakalářský a navazující magisterský program Environmentálně vyspělé budovy (EVB) chápu jako alternativu k tradičním studijním programům na FAST a jako rozšíření nabídky pro uchazeče o studium. Environmentálně vyspělá budova dle mého názoru v sobě spojuje nejenom prvky progresivních stavebních konstrukcí a inteligentních technologií, ale má být zejména příjemným domovem nebo pracovištěm pro její uživatele. Přál bych si, aby absolventi programů EVB projektovali, stavěli a správně provozovali budovy, které budou nejenom energeticky úsporné nebo soběstačné, ale které budou šetrné k životnímu prostředí a zdraví jejich uživatelů. Je mi ctí být garantem obou studijních programů a věřím, že „syndrom nemocných budov“ se stane díky kvalitní práci absolventů EVB zcela neznámým pojmem.
Ing. Karel Struhala, Ph.D.
Jsem absolventem FAST VUT v Brně, kde v současnosti pracuji jako odborný asistent. Před několika lety jsem dostal možnost podílet se na projektech, které řešily hodnocení dopadů lidských činností na životní prostředí. Tato problematika mě natolik zaujala, že se z ní postupně stala hlavní náplň mé práce. Z médií poslední dobou stále častěji zní, že je třeba „bojovat“ s klimatickou změnou, „zachraňovat“ životní prostředí a podobně. Přitom většina lidí má jen mlhavou představu o tom, jak moc životní prostředí ovlivňujeme. Prostřednictvím programu EVB bych se proto chtěl podělit o své znalosti a zkušenosti a ukázat, že potenciál pro úspory je ve stavebnictví obrovský… Stačí chtít ho využít!
Ing. Radim Kolář, Ph.D.
Na Fakultě stavební VUT v Brně působím od roku 2007. Mimo to se snažím aktivně působit i ve stavební praxi. Na tvorbě studijních programů Environmentálně vyspělé budovy se podílím od samého začátku. Stavebnictví se neustále vyvíjí, vždy by však na prvním místě měli být uživatelé, tedy lidé, pro které budovy navrhujeme a stavíme. Další neméně důležitou prioritou je snižování dopadů výstavby a provozu budov na životní prostředí, a zajištění udržitelnosti pro naše následovníky. Při tvorbě obou nových studijních programů byla snaha tyto principy do náplně předmětů zahrnout. Snažili jsme se vytvořit programy s unikátní náplní, kde se studenti v bakalářském stupni seznámí především s návrhem budov a v magisterském stupni s jejich provozem. Jsem rád, že se téměř vše podařilo podle našich představ. V obou nových programech vidím velkou příležitost, jak změnit celkový pohled na výuku stavebnictví. Chci, aby se EVB staly programy, které budou určovat standardy, jaké máme od staveb očekávat, a budou ukazovat cestu všem stavařům, nejen našim studentům, jak navrhovat budovy, které obklopuji každého z nás. Chci, aby se díky naší výuce vybudoval lepší svět skrze lepší a udržitelnější stavby.
Ing. Marcela Počinková, Ph.D.
Na fakultě stavební, kterou jsem sama absolvovala, působím od roku 1997 nyní jako odborný asistent a zástupce vedoucího ústavu Technická zařízení budov. Dlouhodobě se zabývám nejen vytápěním a obnovitelnými zdroji energií, ale i vnitřním prostředím a spotřebami energií při provozu budov. Jsem energetický specialista s oprávněním energetický audit a energetická certifikace budov. Že lidstvo svou činností ovlivňuje klima naší planety je všeobecně známo. Stavebnictví je jedním z oborů, kde můžeme zátěž na životní prostředí snížit, spotřebovat méně neobnovitelné energie a přitom navíc zlepšit podmínky vnitřního prostředí v budovách. Jedním z cílů EVB je právě příprava odborníků zaměřujících se na ucelená environmentálně výhodná řešení staveb. Každý z nás má povinnost vůči budoucím generacím a věřím, že absolventi tohoto oboru s sebou přinesou změnu myšlení i do technické praxe.
Ing. Roman Brzoň, Ph.D.
Jsem absolventem fakulty stavební v Brně, kde nyní pracuji jako odborný asistent se zaměřením na stavební tepelnou techniku a energetickou náročnost budov. V rámci EVB se podílím na tvorbě laboratoře, výukových pomůcek a propagaci na sociálních sítí. Environmentálně vyspělé budovy vnímám jako příležitost pro snížení energetické a ekologické zátěže stavebního sektoru. Proč nežít v příjemném prostředí s nízkými energetickými nároky a ještě být šetrný vůči životnímu prostředí? Už i u nás je spousta příkladů toho, že to jde, jen musíme chtít. Stavebnictví je krásný obor, kde je spousta možností a cest jak se dobrat k tomu správnému cíli. Chovejme se zodpovědně i vůči dalším generacím. Přidejte se k nám, ještě máme čas to změnit.
Ing. Josef Remeš, Ph.D.
Začínal jsem na modelech staveb z časopisu ABC, které předurčily mé studium na Fakultě stavební VUT v Brně. Na FAST působím jako odborný asistent, kdy současně praktikuji projekční praxi a konzultační činnost v oblasti CAD, BIM. Tematicky se na FAST věnuji vedení projektů oboru pozemního stavitelství, městského inženýrství a výuce předmětů, kde s kolegy učíme studenty praktickým návykům a principům při užívání CAD, BIM. Stavebnictví jako takové je krásný obor, neb v řadě případů, to co vytvoříme pak slouží řadě následujích generací. Proto považuji za důležité, aby to na čem se všichni v oboru podílíme, jsme tvořili v souladu s principy udržitelné architektury a mysleli nejen na stavbu jako takovou, ale i na prostředí kolem ní. Jsem moc rád, že právě v programu EVB se jde této myšlence naproti a snoubí se zde aktuální vědecké i technické poznatky s principy enviromentálně udržitelné výstavby.
doc. Mgr. Tomáš Apeltauer, Ph.D.
Měl jsem to pestré. Vystudoval jsem Teoretickou fyziku a astrofyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Po státnicích v roce 2003 jsem ale neodešel moc daleko, v podstatě jen na opačnou stranu Konečného náměstí, kde jsem se na Fakultě stavební VUT pustil do simulací komplexních systémů v rámci doktorského programu Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství. Po dalších státnicích v roce 2010 jsem tady už zůstal, dnes jako docent pro Konstrukce a dopravní stavby a vedoucí Ústavu automatizace inženýrských úloh a informatiky. Environmentálně vyspělé budovy jsou vlajkovou lodí Stavebnictví 4.0, na kterém je práce našeho týmu založena. Automatizace, digitalizace, virtualizace, modelování – pro někoho jenom „buzzwords“, pro stavaře horizont na dosah ruky a revoluce srovnatelná s přechodem od rýsovacího prkna k CAD. A pro moderní budovy už brzy nutná podmínka.
Ing. Olga Rubinová, Ph.D.
V roce 2004 jsem dokončila studium na stavební fakultě VUT, a protože mi univerzitní prostředí, kde se spojuje výuka budoucích techniků s výzkumem, bylo blízké, pracuji zde od té doby jako odborný asistent. Mou rodinnou tradicí je vzduchotechnika, a ta se stala i mým základním zaměřením. Postupně jsem se začala zabývat podrobněji problematikou vnitřního prostředí budov, o kterém při současném životním stylu lidí je potřeba říci, že je jejich dominantním životním prostředím. Nestačí se však zabývat jen tepelnou složkou prostředí, z hlediska vlivu na lidské zdraví je podstatná kvalita vzduchu. Proto se v současné době věnuji sledování vlivu zeleně v budovách na pracovní a obytné prostředí a myslím, že tato oblast si zaslouží více pozornosti a bádání, a tento přístup můžeme právě v novém studijním programu nabídnout. Cílem ovšem není návrat na stromy, v době průmyslu a energetiky 4.0 je pro nás budoucnost v progresivních systémech techniky prostředí a jejich inteligentním řízení. Mojí snahou je nabídnout pohled na stavebnictví, kde se spojují sofistikované technické systémy chytrých budov s přírodními ekologickými prvky.
doc. Ing. Ondřej Šikula, Ph.D.
Vzdělání se mi dostalo na stavební fakultě VUT v Brně, přičemž rozhled a odbornost v tvůrčím využití počítačového modelování jsem, jako postgraduální student, nabyl na strojních fakultách brněnské a vídeňské technické univerzity. V oblasti počítačového modelování, aplikovaného na úspory energie a tvorbu vnitřního prostředí budov, působím na své alma mater, na dalších univerzitách a v odborných společnostech, doma i v zahraničí, dodnes. Pokročilé simulační metody, vycházející ze solidního matematického, fyzikálního, hygienického a ekologického základu, považuji za užitečný nástroj k optimálnímu návrhu a provozování zdravých a environmentálně vyspělých budov, protože při hledání nových koncepcí si pouze s empirií nevystačíme. Volba studijního program Environmentálně vyspělé budovy je jedinečnou příležitostí, jak se naučit rozumět budovám v širších souvislostech a mít tak možnost uplatnit tyto znalosti k řešení, naší společností akcentovaných, environmentálních problémů.